USA
USA, neboli Spojené státy americké, se rozprostírají převážně na území kontinentu Severní Amerika. Svou rozlohou se USA řadí na čtvrté místo celosvětového žebříčku. Tomu také odpovídají možnosti, jimiž USA disponují. Nezáleží na tom, zda vás zajímá kultura, historie, poznání či prostě toužíte po odpočinku a rekreaci. USA vaše představy a požadavky určitě uspokojí. Navštivte i vy USA a poznejte místa jako New York, Washington, Niagárské vodopády, Grand Canyon, Las Vegas nebo Los Angeles.
Časový rozdíl: -6 hodin
Čas: 3:38
Počasí:
17°C
Měna: USD
Kurz: 1 USD = 21,023 Kč
Základní údaje
Oficiální název:
Spojené státy americké
Hlavní město:
Washington D.C.
Další města:
Chicago, Los Angeles, Dallas, New York
Rozloha:
9 629 091 km2
Ekonomické údaje
Měna:
US dollar 1USD = cca 25Kč
Orientační ceny:
Ceny potravin jsou srovnatelné nebo nižší než ceny v západoevropských zemích. Stravování výlučně v restauracích je drahé. Tzv. rychlé občerstvení (Mc Donald's, Burger King) je cenově srovnatelné se stejnými restauracemi v ČR. Nejnižší ceny potravin jsou ve velkých supermarketech. K cenám služeb a zboží, s výjimkou základních potravin a léků, se připočítává při placení spotřební daň 3-12 %.
Podnebí:
Patří klimaticky do 2 podnebných pásem severní polokoule. Severní a střední část má podnebí mírného pásu. Přechodnou zónou je oblast subtropického podnebí na jihu USA.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:
290 000 000
Národnostní složení:
Američané 80% (z nich Afroameričaně 13%), Mexičané 4%, Židé 3%, Němci 2%, Italové
Náboženství:
protestanti 60%, katolíci 21%, židé 3%
Gramotnost:
97%
Úřední jazyk:
angličtina
Formality
Vízum:
Vízum lze obdržet na velvyslanectví či konzulátu USA v cizině. Českým občanům doporučujeme vyřídit si vízum v dostatečném předstihu na velvyslanectví USA v Praze. Vízum lze získat na základě řádně zdůvodněného účelu cesty. Nutná je osobní návštěva velvyslanectví, kterou je třeba předem telefonicky sjednat na telefonní lince Visa Centra 900 389 042. Poplatek za podání žádosti o vízum typu B-2 činí 100,- USD. Tento druh víza je vydáván obvykle s dobou platnosti až na 10 let
Cestovní doklady:
Platný cestovní pas ČR opatřený platným vízem USA, jehož typ odpovídá skutečnému účelu pobytu. Doba platnosti cestovního pasu musí přesahovat povolenou dobu pobytu o 6 měsíců.
Elektrické napětí:
110V - nutné vzít sebou adaptér
Rizika:
V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát obětmi loupežných útoků. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace.
Zajímavosti
Turisté jezdí do USA ze dvou hlavních důvodů: aby viděli americká velkoměsta a aby viděli nádhernou přírodu.
Největší sladkovodní plocha: Rozkládá se na hranici s Kanadou a nazývá se Velká jezera. K těmto jezerům patří jezero: Hořejší, Erijské, Huronské, Michiganské a Ontario. Dohromady zaujímají téměř 250tis. km2. Na těchto jezerech také leží slavné Niagarské vodopády.
Největší údolí: V Arizoně se nachází, vám jistě známý Grand Canyon. Ten se může pochlubit opravdu zajímavými rozměry. Dosahuje šíře až 28km, je 320km dlouhý a 1,8km hluboký.
Nejrozsáhlejší jeskynní systém: V Kentucky, v národním parku Mammoth Cave, se rozkládá , Mammoth dlouhý 530km. Pokud jste už někdy slyšeli o známé Mamutí jeskyni, pak vězte, že patří právě sem.
Nejdelší pohoří: Dalším zeměpisným rekordem světového formátu je nejdelší pohoří Země, Kordillery. Ty měří 17000km a mimo jiné procházejí západním územím USA.
Nejvyšší hora?!: Většinou se uvádí Mount Everest, ale to záleží na tom jak se to vezme. Pokud by se brala celková výška hory od úpatí k vrcholu, tak by se nejvyšší horou stala Mauna Kea, která leží na ostrově Hawai, tedy na území USA. Její celková výška je 10203m! Ale pouze 4202m.n.m.
Největší soustředění gejzírů: Nachází se v Yellowstonském národním parku. Nachází se zde asi 200 gejzírů. Za nejvyšší se považuje Service Steamboat Geysir, který stříkal až do výše 115m. Zatímco nejvíce vody produkoval gejzír Giant, a to až 37 850hl za jednu erupci.
Historie
Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již v 10. a 11. století, ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravami Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA.
Zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. Roku 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter USA nahrazen systémem federativním. Od konce 18. století pak začala územní expanze USA směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Snaha připojit i Kanadu skončila neúspěšně válkou s Velkou Británií v letech 1812-1814. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859).
Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (South Carolina, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, North Carolina, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Mohutný hospodářský rozvoj po skončení války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), West Virginia (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), North Dakota, South Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, New Mexico (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak USA expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrova Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.).
Americká účast v obou světových válkách na straně Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy USA (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly hospodářsky nejsilnějším státem světa a vedle SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.
