Náladovost
Proč je to tak? Nepochybně zjišťuješ, že tvé dětství zůstalo za tebou. Zároveň před sebou nejasně tušíšn dospělý život a cítíš, že je blízko. Zdá se ti, že je to nepopsaná strana - všechno závisí na tobě. Z jedné - té špatné - stránky víš, že něco ztrácíš a nevidíš, co tím získáš. Z té dobré stránky je možné všechno: budeš možná zpěvačka, porodní asistentka, nebo zahradnice, filosofka či pilotka letadla. Anebo nic z toho. Zkrátka stojíš jakoby před obrovským bludištěm a můžeš si vybrat ze všech cest, kterou chceš. A ještě lépe: ty cesty vytváříš ty. Nemáš k dispozici jedinou cestu, jsou jich stovky. Je jasné, že je to zároveň vzrušující i děsivé. A máš pádný důvod mít občas nervy na pochodu - vlastně na lovu, ty šťastlivče. Směj se, plač, nikdy se nenuť do klidu. Oboje ti udělá dobře: uvolníš překlad. Můžeš si říct, že nálada "na ostří nože" je lepší než ataraxie. Tento stav, jemuž dali také jméno Staří Řekové, znamená klid (samozřejmě vnitřní) a určitý stav vyrovnanosti (štěstí na nule, neštěstí na nule), dostupným filosofům schopným ovládat své vášně a touhy. Někdy po tom třeba lidé touží, ale kdyby to bylo možné, obecně by hrozilo, že zavládne dost velká nuda. Až na tebe přijde výbuch špatné nálady, chovej se jako korková zátka: nech se unášet ve vlnách (nebo na vlně své duše). Popluješ, ale neutopíš se. Jako malý špuntík.
Jak na splíny
Doba, kdy jsi opravdu nešťastná, kdy nevěříš, že všechno dobré je pryč a že už nikdy nezažiješ šťastné chvilky. To je "během" . O tři, nebo čtyři hodiny později, až tvůj pocit beznaděje vyprchá, si vzpomeň, cos předtím myslela. Usměješ se tomuTo je "potom". Až se budeš propadat do temnoty, zkus si ještě připomenout "během-potom". To by ti mělo pomoci zvládnout "to nejhorší".